Vzpomínky pamětníků na léta 1948 - 1989

Vzpomínky pamětníků na léta 1948 – 1989

(text je určen k opravování a doplňování!!!)

SPRÁVA

Obec měla úřad (Národní výbor) ještě kolem r. 56,  pak spadala pod správu Tymákova.

Kronika - psal p. Ouška, Mistr? - ztratila se, nebo je v Blovicích?

Kapitola I. - INFRASTRUKTURA

Komunikace

Hlavní silnice Rokycany – Šťáhlavy vybudována v r. 1983 původně za vojenskými účely. Stará (prašná) cesta do Šťáhlav dříve o něco níže než nová, v katastru obce vyasfaltovaná. Ostatní cesty na Lhůtě byly prašné až do r. 95.

Doprava a dopravní prostředky

Chodilo se hodně pěšky hlavně do okolních obcí, ale i do Rokycan. Kolem r. 49 už jezdil autobus alespoň do Tymákova, později až na Lhůtu. Na vlak směr Plzeň se chodilo do Plzence.

Lidé vlastnili kola a motorová kola. Motorek bylo pár, aut minimum. První auto měl řezník Ladislav Kugler, pak František Kavalír a další.

Domy

Nové domy v tomto období postavili – Zdeněk Vůch, Zdeněk Kugler (80-82), Šeflovi, Monhartovi ml.

Rekonstrukce proběhly na domech např. Brožových, Protivových, Jedličkových (obou rodin). Rekonstrukcí bylo hodně, zejména po r. 60.

Krámy a řemesla

Konzum – rekonstrukce po r. 82 v rámci akce Z, dříve tam byl krám a mlékárna (výkup mléka). Vedle stála kaplička.

Další 2 krámy byly u Šilhánků (dnes Korandovi – dole) a u … (dnes sklep Kocúrových).

Řemesla – švadlena, švec Bystřický (dnes Jedličkovi „horní“), sodárna – výroba sody u Hurtových (dnes pí Burešová), trafika u Doubkových (dnes Kadlecovi), porážka – Ladislav Kugler (dnes OÚ), kovář na Hvížďalce (již dříve, v r. 1934 zakoupena usedlost prarodiči současné majitelky paní Polákové s věcným břemenem dožití kováře Mošny, který už ale řemeslo neprovozoval) , kamenolom na Brantu – zaměstnání pro místní.

Hřbitov + márnice

Hrobník p. Kugler (otec Ladislava K.)

Hospody

Pohostinství  U Kuglerů (dnes Pod Maršálem), U Monhartů – do r. 56 (Osvětová beseda).

Škola + hřiště

Stála vedle hospody Monhartových, pod dnešním hřištěm. Zavřena v r. 73, zbourána v r. 83? Existuje školní kronika?

Chudobinec

Vedle dnešního domu Štadlerových.

JZD

Vzniklo v r. 52. Poslední pracovnice – Vlasta Kuglerová. Fotky v příloze.

Hájovna na Pozorce

Vyhořela už před tímto obdobím.

Hasičská zbrojnice + hasičská nádrž

Zpočátku byla hasičská zbrojnice vedle dnešního domu Štadlerových.

Původně zde byla garáž pro autobus a noclehárna pro řidiče a světlomet – Němci jim za války svítili na letadla, druhý světlomet byl na Bílidle.

Rybníky

Brant, u Šmolíků, u Brožů

Elektřina, vodovod, kanalizace

Elektřina odnepaměti – viz staré kroniky!!!

Vodovod – v r. 29 dřevěné trubky

Kanalizace – v r. 82                               

Kapitola II. - JAK SE ŽILO

Rození

Rodilo se doma, doběhlo se pro porodní bábu z Tymákova. Kolem r. 53 se začalo rodit v porodnici v Plzni na Slovanech.

Lékařská péče

Nejdříve byl lékař jen v Plzenci, později i v Sedlci a Šťáhlavech. Do nemocnice se jezdilo do Plzně. Zubař byl v Rokycanech.

Péče o malé děti

Děti byly až do začátku školní docházky doma, jesle nebyly, MŠ v Tymákově byla kvůli nedostatku spojů nedostupná, starali se o ně i prarodiče, aby mohli rodiče pracovat.

Základní škola

Na Lhůtě do 5. ročníku všichni v jedné třídě - i přes 40 žáků. Učitelka vařila čaj a polévku. Výpěstky ze zahrádky (např. mrkev, jablka) mohly děti během roku jíst. Největší zážitek byly hromadné zdravotní prohlídky. K zubaři se chodilo do Šťáhlav, což byl pro školu výlet na celý den. Školní výlety na Brant. Docházka ukončena v r. 73.

II. stupeň ve Starém Plzenci.

Střední školství

Zaměření určoval stát. Nejširší zastoupení mělo zemědělství a řemesla. Na základní školu přišli náboráři z fabrik představit jednotlivé obory, každý žák dostal 5 podobných oborů na výběr. Ti, co měli doma hospodářství, se stávali automaticky zemědělci. Na odborné školy (průmyslovky) se dostali jen žáci s velmi dobrým prospěchem. Dívky se stávaly nejčastěji prodavačkami, elektromechaničkami. Někteří žáci šli rovnou po ZŠ pracovat.

Sedlec - železárny, Škodovka

Plzeň - průmyslovky

Vysoké školství

Jen výjimky.

Zaměstnání

Pracovalo se u místních řemeslníků a hospodářů (zejména starší občané chodili vypomáhat - dostali potvrzení o odpracovaných letech kvůli důchodu), dále v okolních obcích (např. na Kozlu - zahrady, prodej borůvek "hrabatům"), kam se chodilo pěšky, a také v Plzni, kam se jezdilo vlakem ze Starého Plzence.

Pracovalo se do 60 let, ženy podle počtu dětí (pak důchod, ale vyplácená dávka byla nízká - na druhou stranu lidé byli více soběstační v samozásobení potravinami - domácími produkty).

Nezaměstnanost neexistovala - od 50. let byla práce povinná.

O nemohoucí se starala rodina.

Kultura a sport

SDH - zal. 1896 (historie viz brožura 1896 - 1996 100 let hasičského sboru ve Lhůtě)

TJ Sokol (podle stránek TJ Sokol Lhůta https://tjsokollhuta.wz.cz/index.php)

TJ Sokol Lhůta je pokračovatelem sportovní činnosti DTJ Lhůta, založené v obci roku 1907. Mladší Sokol působil v obci na přelomu 30. let až do sloučení tělovýchovy. Založen byl jako odbočka mateřského Sokola Tymákov. V začátku byla činnost zaměřena na cvičení na nářadí, později na společné skladby. Na činnost se vydělávalo zábavami, dobrovolnými příspěvky jednotlivců i ze zisku představení ochotnických spolků. Centrem dění byly sály obou hostinců U Monhartů pro Sokol a u Loudů pro DTJ.

Dále: česká házená, od 60. let handball, stolní tenis od r. 71, spartakiády atd.

Osvětová beseda - U Monhartů

- kino, zábavy, plesy

U Kuglerů

- ochotnické divadlo

Skaut (později Malí požárníci, pak Pionýr)

- skautská bouda v chatě u Cafourků - loutkové divadlo

Poutě, výlety

- na Brantě - lipový háj

ČZS - zahrádkáři

Svaz zahrádkářů byl založen v r. 62 (pány Kynclem, Filipem,…). Dostali na starost louku nad studánkou, kde pěstovali ovocné stromy. Od r. 94 pořádá svaz zájezdy (např. Země živitelka v ČB). Od r. pořádá p. Vostrý taneční zábavy v pohostinství.

Červený kříž

Tzv. Samaritání – vedl dr. Pavlík z Plzence, členem např. p. Jindřich Vostrý. Různí lidé (např. pí učitelka Valentová) pořádali kurz první pomoci pro zájemce.

Umírání, pohřbívání

Hřbitov na Lhůtě byl založen v r. 37, dříve se pohřbívalo v Plzenci a Šťáhlavech. Po pohřbu se konala smuteční hostina v pohostinství, věřící se modlili u křížku u Brožů. Od 60. let se začaly provádět kremace.