Vzpomínky pamětníků na léta 1948 - 1989
Vzpomínky pamětníků na léta 1948 – 1989
(text je určen k opravování a doplňování!!!)
SPRÁVA
Obec měla úřad (Národní výbor) ještě kolem r. 56, pak spadala pod správu Tymákova.
Kronika - psal p. Ouška, Mistr? - ztratila se, nebo je v Blovicích?
Kapitola I. - INFRASTRUKTURA
Komunikace
Hlavní silnice Rokycany – Šťáhlavy vybudována v r. 1983 původně za vojenskými účely. Stará (prašná) cesta do Šťáhlav dříve o něco níže než nová, v katastru obce vyasfaltovaná. Ostatní cesty na Lhůtě byly prašné až do r. 95.
Doprava a dopravní prostředky
Chodilo se hodně pěšky hlavně do okolních obcí, ale i do Rokycan. Kolem r. 49 už jezdil autobus alespoň do Tymákova, později až na Lhůtu. Na vlak směr Plzeň se chodilo do Plzence.
Lidé vlastnili kola a motorová kola. Motorek bylo pár, aut minimum. První auto měl řezník Ladislav Kugler, pak František Kavalír a další.
Domy
Nové domy v tomto období postavili – Zdeněk Vůch, Zdeněk Kugler (80-82), Šeflovi, Monhartovi ml.
Rekonstrukce proběhly na domech např. Brožových, Protivových, Jedličkových (obou rodin). Rekonstrukcí bylo hodně, zejména po r. 60.
Krámy a řemesla
Konzum – rekonstrukce po r. 82 v rámci akce Z, dříve tam byl krám a mlékárna (výkup mléka). Vedle stála kaplička.
Další 2 krámy byly u Šilhánků (dnes Korandovi – dole) a u … (dnes sklep Kocúrových).
Řemesla – švadlena, švec Bystřický (dnes Jedličkovi „horní“), sodárna – výroba sody u Hurtových (dnes pí Burešová), trafika u Doubkových (dnes Kadlecovi), porážka – Ladislav Kugler (dnes OÚ), kovář na Hvížďalce (již dříve, v r. 1934 zakoupena usedlost prarodiči současné majitelky paní Polákové s věcným břemenem dožití kováře Mošny, který už ale řemeslo neprovozoval) , kamenolom na Brantu – zaměstnání pro místní.
Hřbitov + márnice
Hrobník p. Kugler (otec Ladislava K.)
Hospody
Pohostinství U Kuglerů (dnes Pod Maršálem), U Monhartů – do r. 56 (Osvětová beseda).
Škola + hřiště
Stála vedle hospody Monhartových, pod dnešním hřištěm. Zavřena v r. 73, zbourána v r. 83? Existuje školní kronika?
Chudobinec
Vedle dnešního domu Štadlerových.
JZD
Vzniklo v r. 52. Poslední pracovnice – Vlasta Kuglerová. Fotky v příloze.
Hájovna na Pozorce
Vyhořela už před tímto obdobím.
Hasičská zbrojnice + hasičská nádrž
Zpočátku byla hasičská zbrojnice vedle dnešního domu Štadlerových.
Původně zde byla garáž pro autobus a noclehárna pro řidiče a světlomet – Němci jim za války svítili na letadla, druhý světlomet byl na Bílidle.
Rybníky
Brant, u Šmolíků, u Brožů
Elektřina, vodovod, kanalizace
Elektřina odnepaměti – viz staré kroniky!!!
Vodovod – v r. 29 dřevěné trubky
Kanalizace – v r. 82
Kapitola II. - JAK SE ŽILO
Rození
Rodilo se doma, doběhlo se pro porodní bábu z Tymákova. Kolem r. 53 se začalo rodit v porodnici v Plzni na Slovanech.
Lékařská péče
Nejdříve byl lékař jen v Plzenci, později i v Sedlci a Šťáhlavech. Do nemocnice se jezdilo do Plzně. Zubař byl v Rokycanech.
Péče o malé děti
Děti byly až do začátku školní docházky doma, jesle nebyly, MŠ v Tymákově byla kvůli nedostatku spojů nedostupná, starali se o ně i prarodiče, aby mohli rodiče pracovat.
Základní škola
Na Lhůtě do 5. ročníku všichni v jedné třídě - i přes 40 žáků. Učitelka vařila čaj a polévku. Výpěstky ze zahrádky (např. mrkev, jablka) mohly děti během roku jíst. Největší zážitek byly hromadné zdravotní prohlídky. K zubaři se chodilo do Šťáhlav, což byl pro školu výlet na celý den. Školní výlety na Brant. Docházka ukončena v r. 73.
II. stupeň ve Starém Plzenci.
Střední školství
Zaměření určoval stát. Nejširší zastoupení mělo zemědělství a řemesla. Na základní školu přišli náboráři z fabrik představit jednotlivé obory, každý žák dostal 5 podobných oborů na výběr. Ti, co měli doma hospodářství, se stávali automaticky zemědělci. Na odborné školy (průmyslovky) se dostali jen žáci s velmi dobrým prospěchem. Dívky se stávaly nejčastěji prodavačkami, elektromechaničkami. Někteří žáci šli rovnou po ZŠ pracovat.
Sedlec - železárny, Škodovka
Plzeň - průmyslovky
Vysoké školství
Jen výjimky.
Zaměstnání
Pracovalo se u místních řemeslníků a hospodářů (zejména starší občané chodili vypomáhat - dostali potvrzení o odpracovaných letech kvůli důchodu), dále v okolních obcích (např. na Kozlu - zahrady, prodej borůvek "hrabatům"), kam se chodilo pěšky, a také v Plzni, kam se jezdilo vlakem ze Starého Plzence.
Pracovalo se do 60 let, ženy podle počtu dětí (pak důchod, ale vyplácená dávka byla nízká - na druhou stranu lidé byli více soběstační v samozásobení potravinami - domácími produkty).
Nezaměstnanost neexistovala - od 50. let byla práce povinná.
O nemohoucí se starala rodina.
Kultura a sport
SDH - zal. 1896 (historie viz brožura 1896 - 1996 100 let hasičského sboru ve Lhůtě)
TJ Sokol (podle stránek TJ Sokol Lhůta https://tjsokollhuta.wz.cz/index.php)
TJ Sokol Lhůta je pokračovatelem sportovní činnosti DTJ Lhůta, založené v obci roku 1907. Mladší Sokol působil v obci na přelomu 30. let až do sloučení tělovýchovy. Založen byl jako odbočka mateřského Sokola Tymákov. V začátku byla činnost zaměřena na cvičení na nářadí, později na společné skladby. Na činnost se vydělávalo zábavami, dobrovolnými příspěvky jednotlivců i ze zisku představení ochotnických spolků. Centrem dění byly sály obou hostinců U Monhartů pro Sokol a u Loudů pro DTJ.
Dále: česká házená, od 60. let handball, stolní tenis od r. 71, spartakiády atd.
Osvětová beseda - U Monhartů
- kino, zábavy, plesy
U Kuglerů
- ochotnické divadlo
Skaut (později Malí požárníci, pak Pionýr)
- skautská bouda v chatě u Cafourků - loutkové divadlo
Poutě, výlety
- na Brantě - lipový háj
ČZS - zahrádkáři
Svaz zahrádkářů byl založen v r. 62 (pány Kynclem, Filipem,…). Dostali na starost louku nad studánkou, kde pěstovali ovocné stromy. Od r. 94 pořádá svaz zájezdy (např. Země živitelka v ČB). Od r. pořádá p. Vostrý taneční zábavy v pohostinství.
Červený kříž
Tzv. Samaritání – vedl dr. Pavlík z Plzence, členem např. p. Jindřich Vostrý. Různí lidé (např. pí učitelka Valentová) pořádali kurz první pomoci pro zájemce.
Umírání, pohřbívání
Hřbitov na Lhůtě byl založen v r. 37, dříve se pohřbívalo v Plzenci a Šťáhlavech. Po pohřbu se konala smuteční hostina v pohostinství, věřící se modlili u křížku u Brožů. Od 60. let se začaly provádět kremace.